Úvaha v den voleb

Sv.Václav

Tak tu máme poslední den letošních prezidentských voleb. Českých. Mám svého favorita, ale i obavy z faktu, že příliš mnoho občanů stále věří tomu, že jeden člověk může vyřešit všechny jejich potíže a starosti. To mi přijde pravděpodobnější, že nám nedá zahynouti náš český patron Svatý Václav. Ten tu opravdu může být pro všechny občany České země.

Bez ohledu na výsledek letošních prezidentských voleb vím, že já už nikam emigrovat nemůžu a nechci. Po roce 1989 – tedy už v době svobody – jsem žila v Německu a Anglii. Ve škole jsem se učila (to není totéž jako “naučila”) povinně rusky, takže jsem pár měsíců až let věnovala doplňováním jazykového vzdělání. Za totáče mě k jazykovému vzdělá(vá)ní nic nemotivovalo, hranice byly zadrátované, o povolení k výjezdu do západní ciziny se muselo žádat, “nevhodní” většinou marně … a nebyl internet, jehož výhody se projevily nedávno, v době covidu, kdy bylo doporučeno se osobně setkávat jen s rodinou.

Na internetu jsou stále spousty materiálů k dovzdělávání ve všech možných oborech. Stačí počítač, připojení k internetu … umět číst a přemýšlet … a počítat minimálně do sta než přidám komentář k “diskuzi” pod nějakým článkem. Online “diskuze” považuji spíše za nezávislé monology. Dost možná by si lidi do očí některé věci ani neřekli.

Počítání do sta by mohlo odpovídat míli v mém oblíbeném citátu “Before you criticize someone, you should walk a mile in their shoes. That way when you criticize them, you are a mile away from them and you have their shoes.” – Jack Handy [translate.google.com citát překládá takto: “Než někoho kritizuješ, měl bys ujít míli v jeho botách. Tak, když ho kritizuješ, jsi od něj na míli daleko a máš jeho boty.”]

Letošní prezidentská kampaň se zvrhla ve “hru se strachem”. Straší se válkou, kterou už skoro rok vede Rusko na Ukrajině a kterou zatím nikdo nebyl schopen zastavit. Je nemožné, že by ji mohl zastavit kterýkoliv z prezidentských kandidátů. Nepatří to k pravomocem českého prezidenta.

Věřím a doufám, že do prezidentského křesla usedne člověk, kterého si budu moct vážit a umožní návrat k heslu “nelhat, nebát se a nekrást”. Děkuji.

Rok je “mrtev” … ať žije nový rok

Fráze, kterou můžeme uplatnit každý rok. Na začátku ledna ještě nevíme, co další rok přinese. Výjimku tvoří jen očekávané situace, například narození dítěte počatého v roce minulém. Tehdy známe i předpokládaný termín porodu, někdy dokonce, jestli to bude kluk nebo holka. Nevíme však, co s dítětem bude až mu bude 18. 18 let je dlouhá doba, ve které může nastat mnoho neočekávaných změn, jejichž důsledky můžeme zpětně zhodnotit, ale už ne vrátit. Život je jednosměrný.

Na začátku roku 2023 zná lidstvo z dějin příčiny a důsledky různých válek. Z mého pohledu spíše technicky zaměřeného člověka většinou jeden člověk nebo skupina lidí přesvědčí nějakou menšinovou skupinu, že je utlačovaná a “vyšší cíl” je zrozen. Kvůli tomuto “vyššímu cíli” jsou pak mobilizováni mladí z válkou potrefených zemí, i starší, pokud válka neskončí včas. Šťastnější přežijí a vrátí se domů k rodinám, někdy tělesně postižení do konce svého života … někteří zemřou a později jim někdo na hrob nosí květiny. Květiny a věnce ale ze smrti nikoho neprobudí … viz. Píseň neznámého vojína od Karla Kryla. Měla bych doplnit “moderní” varování, že píseň obsahuje sprosté slovo.

Jaký bude letošní rok? Poučíme se konečně, že války žádné spory nevyřeší? Začneme – jako lidstvo – hledat řešení pro zpomalení změny klimatu?

Z historie víme, že se bagatelizace problémů nevyplácí, přestože se může zdát, že “nás tady a teď” se “jejich” problém “tady a tam” netýká. V roce 2023 žijeme v globálním světě. Jsme propojeni nejen internetem, ale taky rodinnými a přátelskými vazbami. I my z bývalého Východu máme možnost poznávat, jak se žije za hranicemi. Už nežijeme jako v kleci. I prostřednictvím internetu se můžeme vzdělávat a v “pohodlí domova” doplňovat své vzdělání. Stačí počítač, připojení k internetu a vlastní motivace.

Kéž by byl rok 2023 rokem “naslouchání”. Diskutující by měli umět i naslouchat, ne jen za každou cenu prosazovat svůj názor. Jinak zůstaneme uzavření v bludném kruhu skvěle popsaném v připojeném citátu.